Autor: Stanislav Grof, Christina Grofová a pak autoři jednotlivých kapitol
Hodnocení: vynikající, měl by číst především každý, kdo prošel mystickou zkušeností a pochybuje o svém duševním zdraví
Žánr: esoterické, duchovní, psychologické
Jazyk: je i česky, já četl anglicky a chvílemi se mi četlo docela obtížně, není to text na rychlé letmé čtení
Hlavní komentář
Fascinující kniha o tématu, které západní psychologie a psychiatrie dlouho popírala. Sice máme křesťanství jako základ naší kultury, ale zkuste svému místnímu faráři říct, že jste prošli mystickou zkušeností. Je dost pravděpodobné, že vás pošle k psychiatrovi. V domorodých kulturách či v antice byly změněné stavy vědomí při mystických zkušenostech uctívány, v naší kultuře jsme je naopak dlouho označovali za nemoc. A jak je v naší kultuře v posledních letech běžné, skončili jsme svárem dvou nezdravých extrémů – tradiční psycholog či psychiatr říká, že mystický zážitek je psychoza, esoteričtí new-age extremisti naopak každou psychozu označují za spirituální zážitek.
Tato kniha je (mimo jiné) skvělou syntézou obou extrémů. Přijímá, že existují diagnozy dobře léčitelné psychiatricky (např. organické psychozy) nebo psychologicky (témata související s osobní historií jedince). A vedle toho autoři hezky ukazují situace, kdy naopak má smysl člověka podporovat a provázet, když prochází mysitckym zážitkem, přijímat jeho stavy a nechat psychiku plně prožít, co přichází, protože tak se to často přestanou problematické stavy obsesivně vracet a vede to k léčení.
Střípky z knihy
- Kapitola R.Assagioliho o fázích duchovního probouzení. Pro mě fascinující kapitola, kterou jsem četl opakovaně. Autor říká, že člověk má spoustu subpersonalit, zejm role které zastává (otec, manžel, úředník, …), ale taky vysněné role – hrdina apod. Je důležité integrovat všechny subpersonality do funčkního celku, jinak v nás zústane konflikt. Dál mě v kapitole fascinovala klasifikace psychických problémů souvisejících s duchovním probouzením. Autor je rozděluje do několika kategorií – co duchovnímu problouzení předchází, co ho doprovází, jaké těžkosti nastávají po něm a kdy vznikají potíže s integrací duchovních zážitků. Možná nejsilněji se mnou zůstává rozlišování – regresivní v. progresivní potíže. Regresivní jsou ty klasické, kterými se v terapii zabýváme, tedy související s klientovou biografií, progresivní naopak nemají s minulostí vazbu a týkají se přicházejících témat z duchovního probouzení. Je pak zřejmé, že léčit progresivní potíže regresivním přístupem nebude fungovat
- Kapitola D.Lainga o transcendentní zkušenosti ve vztahu k náboženství a psychoze. Tahle kapitola mě moc nezaujala. Zajímavé pozorování – dříve se vedli náboženské války o to, který bůh je ten pravý, ale nikdo nepochyboval, že nějaký bůh či božstva jsou. Dnes pochybujeme i o samotné existenci boha a řadu lidí to vede k fundamentální nejistotě a problémům duševního zdraví
- Kapitola J.W.Perryho – Spiritual Emergence and Renewal. Uf … hodně zajímavé čtení, ale na moje poměry náročná angličtina a hodně komplexní myšlenky. Text jsem musel číst pomalu a dost promýšlet, co autor říká. Několik střípků, co mě zaujaly:
Kde knihu získat:
- Český překlad: Krize duchovního vývoje – Knihy Dobrovský
- Anglický originál: Spiritual Emergency: When Personal Transformation Becomes a Crisis – Amazon.com