Cítíte se někdy jako ve dvou různých světech?
„Bůh zaplať jsem zas v práci. Jdu si sem odpočinout od rodiny.”
Tohle jsem často slýchal od kolegů po dovolené nebo více dnech strávených na home-office, když jsem býval manažerem. A během COVID lockdownu jsem vnímal, jak o „útěku“ do kanceláře sní kde kdo.
Práce z domova má své výhody – žádné dojíždění, větší flexibilita, pohodlí vlastního domova. Ale co když se váš domov stane bitevním polem mezi pracovním a osobním světem? Už jste někdy otevřeli dveře své pracovny a měli pocit, že jste vkročili do jiného vesmíru, kde platí úplně jiná pravidla?
Tomuto fenoménu říkám **brána do paralelního vesmíru**. A není to jen teorie – v lockdownu během COVIDu se s tím potýkali téměř všichni moji klienti. I teď, když pandemie skončila, spousta z nás tento „náraz na paralelní realitu“ stále zažívá. Jak dobře přejít mezi těmito světy a najít mezi nimi rovnováhu?
Proč je home office výzva?
Doma žijete s nejbližšími – partnerem, partnerkou, dětmi. Máte tam jiné role než v práci. Vztahy nejsou profesionální ani formální, ale velmi osobní – často „na blízko“. Emoce tryskají na všechny strany, řeší se každodenní starosti, nálady, pocity. Práce je naopak strukturovaná, zaměřená na výkon a jasnou komunikaci. Každý z nás si pro tato prostředí vytváří jiné „masky“ – jiné způsoby chování a vyjadřování. Problém je, že tyto masky se u většiny lidí výrazně liší, a málokdo je umí přepínat snadno a rychle.
Ilustrační příklady:
- Příklad 1 – „děti“: Představte si, že právě dokončujete náročnou online schůzku s kolegy, kde podrobně řešíte důležitý projekt a každý váš argument je pečlivě vážen. O pár vteřin později vás přivítá vaše dítě se slzami v očích, protože „panda nemůže spát, protože jí zmizela postýlka“. Přepnout se z formálního, racionálního režimu do něžné, uklidňující role rodiče je téměř nemožné bez krátké pauzy.
- Příklad 2 – „partner/ka“: během pracovního videohovoru právě vysvětlujete komplikované detaily projektu svému šéfovi. Zavěsíte, otevřete dveře pracovny a najednou se ocitnete v kuchyni, kde vás partner/ka přivítá strohou otázkou: „Co máme k večeři?“ Vaše mysl je stále plně ponořená do pracovního režimu a jednoduchá otázka z jiného kontextu vás najednou podráždí.
Takové situace nejsou výjimečné a jejich dopad se často hromadí.
Když pracovní svět oddělují od domácího jen dveře vaší pracovny, tak to často působí jako náraz – zátěž pro naši psychiku, která se musí přizpůsobit zcela odlišným pravidlům během pár vteřin. A to je často hlavní zdroj stresu při home-office.
A když taková situace trvá delší dobu, dopady se začnou hromadit:
- Klienti (a kdysi kolegové) mluví o rostoucí frustraci z rodinných příslušníků až o alergii na interakci s nimi během pracovních hodin
- Zvyšuje se pocit zahlcení, protože pracovní a osobní úkoly se začnou mísit a není jasné, kdy „máte hotovo“.
- Narůstá únava, protože mozek neví, kdy přestat řešit pracovní věci, a vy nemáte čas na skutečný odpočinek.
- Pocit izolace – kontakt s kolegy se ztrácí, a přestože jste doma s rodinou, můžete se cítit odříznutí od profesionálního světa.
- Vyšší riziko vyhoření, protože práce z domova často znamená delší pracovní dobu a menší prostor pro relaxaci a reset mysli.
Dohromady tyto efekty vytvářejí neustálý tlak, který se postupně začne projevovat i v rodinném životě – nejen během pracovního času, ale i po něm. Postupně ubývá trpělivosti, přibývá pocitů přesycení a zahlcení. Rodinné vztahy, které by měly být zdrojem podpory a klidu, se pak snadno promění ve zdroj napětí a konfliktů.
Osobní zkušenost
Práce z domova naplno během COVID lockdownu
Home-office a efekt „nekonečné pracovní doby“
„Pracovat z domova znamenalo, že jsem byl technicky v práci pořád. Přistihl jsem se, jak odpovídám na e-maily v deset večer, jen proto, že počítač mám vedle gauče. V kanceláři bych dávno odešel, ale doma se pracovní čas nějak rozpliznul. Došlo mi, že takhle vyhořím a byla to první věc, kterou radikálně změnil. Prostě jsem si nastavil jasný konec pracovní doby: po určité hodině vypínám notifikace a notebook nechávám zavřený. Pracuju jen ve vyhrazeném prostoru – žádné e-maily z gauče nebo postele.
Přechodové rituály, které mi zachránily zdravý rozum
„Zjistil jsem, že nejhorší není ani tak práce z domova, ale to neustálé přepínání mezi rolemi. V jednu chvíli jsem profesionál řešící strategii, o dvě minuty později mam dítěti zachraňovat plyšovou kočičku, co zapadla za skříň. Pomohla:
- jasná domluva se ženou, kdy se o děti stará ona a kdy já
- a také pomohly přechodové rituály – ráno jsem se symbolicky oblékl, jako kdybych šel do kanceláře, a po práci jsem si šel na 15 minut ven projít, hlavu, jako bych ‚cestoval domů‘.“
Od té doby mám pocit, že pracuju efektivněji a zároveň se po práci dokážu lépe uvolnit. I když se pořád pohybuju ve stejném prostoru, mám jasně rozdělené světy: práci a domov.
Jak jste na tom vy?
„Práce z domova je jako žonglování – máte tři míčky (práci, rodinu, odpočinek) a všechny je musíte držet ve vzduchu.“
Tyhle přirovnání pomáhají při sebereflexi. Zkuste to! Zamyslete se, jak vám daří žonglování s home-officem.
- Který z těch míčků vám často padá?
- Baví vás ještě žonglovat?
- Jde to s lehkostí?
Věděli jste, že …
Věděli jste, že …
- práce z domova dva dny týdně zvyšuje spokojenost zaměstnanců a výrazně snižuje jejich fluktuaci (forbes)
- Zaměstnanci, kteří pracují z domova dva dny týdně, jsou stejně produktivní a mají stejnou šanci na povýšení jako ti, kteří pracují pouze z kanceláře (stanfordreport)
- Lidé, kteří pracují jen z domova a do kanceláře nechodí vůbec, mají průměrně o 10% nižší produktivitu než ti, kdo jsou v kanceláři každý den. (stanford)
- Jedna ze skrytých výzev home-office: každý čtvrtý zaměstnanec přiznává, že ztrácí schopnost vést plynulé konverzace nebo udržet oční kontakt. (new-york-post)
Jak přeměnit home-office na prostor spokojenosti
Jak zvládnout dlouhodobou práci z domova bez zhroucení, vyhoření či rozvodu – a ještě si ji občas užít? – to je téma, které jsem kdysi hodně řešil sám – zažil jsem přes dva roky práce z domu, když jsme zakládali náš startup a pak jsem zažil další skoro dva roky práce z domu jako manager globálního týmu. Přijde mi to jako fascinující téma, které dnes často řeším s klienty.
Dobrá zpráva je, že existuje pár zásad a triků, které většině lidí na home-office rychle pomohou k větší spokojenosti. Zvu vás proto ke čtení dalších článků, kde mimo jiné ukážu, jak si nastavit přechodové rituály, jak efektivně oddělit práci a odpočinek i jak zlepšit komunikaci s rodinou.
Dodatky
Pokud vás téma zajímá, tak tady uvádím související fakta a také přidávám „disclaimer“ o a rizikových momentech, které s home-office souvisí.
Disclaimer
Práce z domova může být pro většinu lidí přínosná a pohodlná, ale pro některé skupiny představuje riziko pro duševní pohodu. Pokud patříte mezi rizikové skupiny (např. osoby s depresí, úzkostmi, OCD nebo ADHD) nebo čelíte výzvám jako domácí násilí, závislosti nebo chronické vyhoření, doporučujeme vyhledat odbornou pomoc. Každý jsme jiný, a proto je důležité najít rovnováhu a případně získat podporu, která vám nejlépe vyhovuje.
Rizikové skupiny a extrémy, které je třeba řešit s odborníky při práci z domova
Rizikové skupiny
- Osoby s depresí:
- Izolace při práci z domova může zhoršit symptomy deprese, například pocit samoty, ztrátu energie nebo smysluplnosti. Absence každodenní sociální interakce může vést k prohloubení pocitu odcizení.
- Osoby s úzkostnými poruchami:
- Nejasné hranice mezi prací a odpočinkem mohou zvýšit úzkost a neklid. Také obavy z plnění pracovních povinností bez přímého vedení mohou vyvolat zvýšený stres.
- Osoby s obsedantně-kompulzivní poruchou (OCD):
- Domácí prostředí může sloužit jako „spouštěč“ kompulzivních rituálů, například nadměrného úklidu.
- Osoby s poruchou soustředění (např. ADHD):
- Flexibilita home-office může vést k nedostatečné struktuře a prokrastinaci, což dále zvyšuje frustraci.
- Osoby s poruchou příjmu potravy:
- Blízkost kuchyně nebo lednice může být spouštěčem nezdravých návyků, zejména při emocionálním stresu.
Rizikové situace
- Domácí násilí:
- Pro oběti domácího násilí může být home-office nebezpečný, protože tráví více času s agresorem. Taková situace by měla být řešena okamžitě a s pomocí odborníků (např. krizová centra, policie).
- Sociální fobie:
- U některých lidí může dlouhodobá práce z domova prohloubit strach ze sociálních situací, což ztěžuje návrat do běžného pracovního režimu nebo interakci s kolegy.
- Závislosti:
- Home-office může vytvořit prostředí, kde je snadné skrýt problémy se závislostmi (např. alkohol, léky, drogy) kvůli nedostatečnému kontaktu s okolím.
Extrémní případy, které je nutné řešit s odborníky
- Agorafobie (strach z opuštění bezpečného prostoru):
- Dlouhodobý home-office může prohloubit tento problém. Pokud se člověk cítí neschopen opustit dům, měl by kontaktovat odbornou pomoc – mnoho psychologů je schopno dát online setkání
- Chronické vyhoření:
- Pokud pocit únavy, frustrace a ztráty zájmu o práci trvá dlouho a nepomáhají běžné nástroje pro obnovu rovnováhy, je vhodné kontaktovat terapeuta.
- Pracovní závislost (workoholismus):
- Home-office může posílit tendenci neustále pracovat, což zvyšuje riziko fyzického i psychického vyčerpání.
- Narušené rodinné vztahy:
- Pokud domácí konflikty eskalují a ovlivňují duševní pohodu všech členů domácnosti, je dobré zvážit rodinnou terapii nebo jinou formu podpory.
Možnosti prevence a podpory
- Sebereflexe:
- Sledujte své pocity a chování – pokud ztrácíte kontrolu, cítíte se příliš unavení nebo izolovaní, může být čas vyhledat pomoc.
- Komunikace:
- Mluvte otevřeně o svých pocitech s rodinou, přáteli nebo kolegy. Sociální podpora je klíčová.
- Vyhledání odborníka:
- Pokud se problémy nelepší nebo narůstají, kontaktujte terapeuta, psychologa nebo jiného odborníka na duševní zdraví.